Historie tkací techniky

 1.1. TEXTILNÍ TECHNIKA NA ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA DO 18. STOLETÍ
        1.1.1. TEXTILNÍ TECHNIKA RUČNÍ
                 1.1.1.1. Předení
                 1.1.1.2. Tkaní
                 1.1.1.3. Tkací stavy
 1.2. TEXTILNÍ STROJÍRENSTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU v LETECH 1870-1918
 1.3. TEXTILNÍ TECHNIKA V ČECHÁCH V ROCE 1890
        1.3.1. POHON TEXTILNÍCH STROJŮ
 1.4. ČS. TEXTILNÍ STROJÍRENSTVÍ V LÉTECH 1918-1945
        1.4.1. TKALCOVSKÉ STAVY
                 1.4.1.1. Nástavný automat Hrdina
                 1.4.1.2. Nástavný automat Satrapa
 1.5. ČS. TEXTILNÍ STROJÍRENSTVÍ V LÉTECH 1945-1958
        1.5.1. Tkací stavy
        1.5.2. Listovky a žakáry
 1.6. ČS. TEXTILNÍ STROJÍRENSTVÍ V LÉTECH 1958-1980
        1.6.1. STROJE PRO PŘÍPRAVNY TKALCOVEN
                 1.6.1.1. Soukací stroje
                 1.6.1.2. Skací stroje
                 1.6.1.3. Snovací stroje
                 1.6.1.4. Pomocná zařízení pro přípravny
        1.6.2. TKALCOVSKÉ STROJE
                 1.6.2.1. Tkací stavy
                 1.6.2.2. Listovky a žakáry


ČS. TEXTILNÍ STROJÍRENSTVÍ V LÉTECH 1918-1945

Československý textilní průmysl se po skončení první světové války ocitl ve velmi svízelných poměrech. Zpracovávání méně hodnotných surovin v průběhu války vedlo k značnému znehodnocení textilní techniky. Válkou rozrušený textilní průmysl se v novém státě jen pomalu zotavoval. V prvních poválečných létech se projevil i citelný nedostatek textilních surovin, na jejichž nákup chyběly potřebné devizové prostředky.

Celkově zastaralý strojní park byl navíc poznamenán nedostatečnou údržbou během války. Všeobecně chyběly investiční prostředky a navíc i snaha investovat do textilního průmyslu, který byl v novém státě poměrně předimenzován. To vše se promítalo i do chodu československých textilních strojíren, které se v té době mohly zaměřovat vesměs jen na výrobu náhradních dílů.

Rozvoj mezinárodního obchodu byl v roce 1922 nepříznivě narušen měnovou krizí, kterou způsobila deflační politika československé vlády. K ozdravění československého průmyslu a zahraničního obchodu měly přispět i Liberecké veletrhy. Byly založeny v roce 1919 a konaly se pravidelně až do roku 1938.

Rozvoji textilní výroby měla sloužit v roce 1924 založená Komise pro bádání v průmyslu textilním při Československé akademii práce. S obdobným zaměřením byl v roce 1929 založen Československý textilní ústav.

Světová hospodářská krize z přelomu 20. a 30. let citelně zasáhla i československý textilní a tím i příslušný strojírenský průmysl. Výroba v mnoha závodech značně poklesla, v některých se zcela zastavila. Teprve koncem 30. let nastalo oživení i ve výrobě textilních strojů.

Textilní strojírenství se v meziválečném období udrželo na Liberecku, Brněnsku, Krnovsku a v Ružomberku na Slovensku.

STAV HATTERSLEY Výrobce: Tanvaldské strojírny (r. 1920)

TKALCOVSKÉ STAVY různých typů vyrábělo v Československu několik různě velkých firem. Některé z nich si již před válkou získaly svými výrobky dobré jméno i v zahraničí.

Tanvaldské strojírny začaly vyrábět několik typů nových stavů. Typ C-2, odvozený od Pillingova stavu, byl určen pro střední a lehké zboží. Typ H, odvozený od stavu Atherton, byl určen pro tkaniny větší plošné hmotnosti. Rychloběžný stav konstrukce vrchního inženýra Ruthardta z Tanvaldských strojíren měl prohoz ovládaný namísto excentrem ústrojím kotoučovým s excentrickou drážkou, takže pohyb prohozního ramene byl veden v obou směrech. V malém počtu vyráběla tkalcovské stavy firma A. John v Potočné (dříve Tiefenbach).

Firma G. A. Roscher v Jiříkově rozšířila svůj provoz v roce 1923 o novou slévárnu. Vývojové práce nových stavů zajišťoval mateřský závod v Sasku v Neugersdorfu. Tato firma si vydobyla dobré postavení svými kvalitními výrobky i v jižní Evropě a v Americe. Byly to zejména jednočlunkový rychloběžný stav s vrchním prohozem, jednočlunkový rychloběžný stav se spodním prohozem, 6člunkový rychloběžný stav revolverový, 4člunkový stav s vrchním prohozem, revolverový stav s vnějším ovládáním prošlupu, stav se spodním prohozem s listovým strojem, lnářský stav a jednočlunkový stav hedvábnický. V rumburském výběžku vyráběla stavy firma G. Thiele v Rumburku, která v roce 1930 zaměstnávala na 220 lidí. Dodávala stavy jednočlunkové, jedno- i oboustranné člunkové záměny v provedení bavlnářském, lnářském, jutařském, polovlnařském i pro česanou vlnu a zboží smyčkové, a to ve všech běžných paprskových šířkách. Specialitou firmy byly stavy manšestrové.

REVOLVEROVÝ STAV Výrobce: C. A. R~oscher, Jiříkov (r. 1928)

Továrna na tkalcovské stavy a tkalcovské stroje, akc. spol. (dříve A. Hohlbaum) v Krnově vyrobila svůj 50tisící stav počátkem 30. let. Firma se úspěšně prosazovala i na Balkáně a dokonce i v západní Evropě. V době konjunktury zaměstnávala na 500 lidí. Začátkem 30. let vyráběla i stavy na bavlněné zboží lehké a střední hmotnosti v paprskové šíři 60 až 162 cm. Stav mohl být vybaven listovkou do 16 listů nebo žakárem. Vzor "A" nebo "AW" se vyráběl s jednou 2člunkovou nebo 4člunkovou záměnou zdvižného člunečníku nebo jako vzor "AR" s jednostrannou 6člunkovou otočnou záměnou. Firma dále vyráběla vzor "A" se spodním prohozem. Vzor "AR" byl určen pro výrobu po útku vzorovaného bavlnářského zboží malé a střední hmotnosti, vzor "B" na výrobu běžného pololněného zboží. Vzor "BR" byl určen pro vzorované zboží po útku i po osnově. "Matex" byl stav s automatickou výměnou člunků.

Mautnerovy textilní závody v Ružomberku ve své strojírně vyráběly Northropovy stavy, určené převážně pro vlastní potřebu a náhradní díly pro stavy. V roce 1924 jich dodaly na 150 firmě Stein v Městečku u Křivoklátu.

Hedvábnické stavy na dobré technické úrovni vyráběla firma J. Vítek v Postřelmově. V roce 1930 zaměstnávala na 230 lidí. Rychloběžné stavy vlastní konstrukce vyráběla firma P. Ruthardt, továrna na textilní stroje ve Frýdlantě v Čechách s vlastní slévárnou a strojírnou v Lužci. Jejím majitelem byl původní hlavní konstruktér Tanvaldské strojírny.

Provozní rychlosti československých tkacích stavů

Maximální dosahovaná rychlost při 90 cm paprsku byla 250 prohozů za minutu.

Automatizací tkaní se zabývali i v Československu. Nejúspěšnějším vynálezcem byl R. Hrdina, který v roce 1933 začal v Červeném Kostelci vyvíjet svůj nástavný automat. Obdržel na něj československý patent čís. 53.789 a 62.015 a patenty v 22 zemích. Hlavní orgán tohoto automatu, tzv. "teleskopická páka", zajišťovala tyto úkony:
     1. byla čidlem automatické výměny člunkové cívky,
     2. byla jistící pákou, vylučující nesprávnou polohu člunku,
     3. její nůžky zamezovaly vzniku tzv. "dvojáků".

STAV MATEX Výrobce : Továrna na tkalcovské stavy, Krnov (r. 1935)

Nástavný automat Hrdina se vyznačoval velmi jednoduchou funkcí. Čidlo plniče člunku dalo prostřednictvím přenosového hřídele impuls k výměně cívky. Teleskopická páka se přitom postavila horizontálně, vnikla výřezem do člunku, uchopila dobíhající nit, sevřela ji a čistě ustřihla. Poté následovala výměna cívky. Po její výměně se teleskopická páka s vestavěnými nůžkami vrátila, uchopila konec držený rozpínkou a přesně na okraji tkaniny ji odstřihla. Tím se vyloučily dvojáky.

NÁSTAVNÝ AUTOMAT HRDINA Výrobce: J. Horák, Lomnice n. Pop. (r. 1934)

Nástavný automat Hrdina začala v roce 1934 vyrábět lomnická strojírna J. Horák. Odbyt si zajišťoval sám vynálezce. V roce 1936 měl v Moskvě jednání se sovětskými zástupci o dodávce těchto automatů do SSSR. Známé politické události z konce 30. let však daIší jednání znemožnily. V roce 1939 pracovalo na 400 nástavných automatů v tkalcovně firmy L. Bartoň v České Skalici, kde se velmi dobře osvědčily.

AUTOMATICKÝ STAV HRDINA - prototyp (roK 1939)

Automatický stav Hrdina, vyráběný již počátkem druhé světové války, měl stejně jako nástavný automat pojistnou páku, která zaručovala bezpečnou výměnu útkových cívek. Současně vylučovala praskání součástí stavu. V té době byla jedinečným řešením a stala se předmětem Hrdinových patentů. Stav mohl pracovat až s 200 otáčkami v minutě s paprskovou šíří 110 cm, a vyrábět veškeré zboží listové i žakárové.

Výroba automatických stavů v Hrdinově závodě v Týništi nad Orlicí se v průběhu druhé světové války citelně omezovala až se nakonec zastavila úplně. Závod musel totiž přejít na zbrojní program.

Nástavný automat Satrapa na vytáčové cívky (čs. pat. čís. 72.050) měl samočinné odstraňování zbytků útkové příze a opětné naplnění člunku. Vytáč se do člunku zasouval zpředu tak, že zásobník uvolněný útkovým dotykačem odskočil svým spodkem směrem k člunkové desce. Zbytek příze se odstranil háčkem při doběhu člunku na tu stranu stavu, kde byl zásobník. Háček zahnutým koncem zachytil střed zbytku vytáče a při vykývnutí bidla vpřed se tento zbytek vytáhl z člunku. Nit se ustřihla nůžkami umístěnými za člunečníkem u otvoru pro průchod háčku. V roce 1938 se vyrobilo celkem 20 kusů těchto automatů pro Československo. Licenci zakoupila německá firma Egelhaft v Esslingenu.

Automatický stav Grüner-Čerychův měl vylepšený výměnný mechanismus člunkového automatu. V Československu se však průmyslově nevyráběl, stejně jako další konstrukčně vylepšený automat VIčkův.

NÁSTAVNÝ AUTOMAT SATRAPA Výrobce: Egelhaft, Esslingen (r. 1938)

Prohozní systém Souček vycházel z využití brzdné energie člunku při doběhu do člunečníku pro následující prohoz. Člunek při doběhu prohnul pásek napnutý mezi dvěma odpruženými segmenty a tím utlumil svoji rychlost. Napružení pásku bylo zajištěno pojistkou, která se uvolnila při následném prohozu. Ke zvýšení prohozní energie sloužily rychle rotující třecí kotoučky, které urychlily vystřelení člunku. Tento systém koncem 20. let zkoušela firma Schelling a Stäubli v Žandově. V roce 1930 byly však další práce zastaveny pro značnou poruchovost prohozního mechanismu.

Listovky, žakáry a některé textilní stroje vyráběla nadále Iomnická firma J. Horák, která byla u textilních podniků dobře zavedena. Od roku 1928 vyráběla i žakáry s francouzskou roztečí a další typy podle požadavků tkalcoven. Výrobky se vyvážely do Rakouska, Mad'arska, Rumunska, Jugoslávie, Polska, Lotyšska a do Skandinávie. Firma v roce 1930 zaměstnávala na 200 lidí. V 30. létech zavedla výrobu osnovních zarážek, které se vyvážely do Anglie. V roce 1934 získala výrobní právo na nástavný automat Hrdina. Listovky a žakáry vyráběly dále TanvaIdské strojírny, firmy SchelIing a Stäubli v Žandově, Thiele v Rumburku, Roscher v Jiříkově, C. M. Auersbach v Růžodole u Liberce, J. Pfenninger v Mšeně nad Nisou a Továrna na tkalcovské stavy a tkalcovské stroje, akc. spol. v Krnově. Žakáry pro ruční stavy dodávala malá firma A. Zvolánek v Hlinsku.

DvouváIcová listovka na dvojzdvih vzor "WSZ" na výrobu obrub měla 2 karetní válce, umístěné pod strojem. Vyráběla v 30. létech Továrna na tkalcovské stavy a tkalcovské stroje v Krnově.

Žakár vzor "CL" na vrchní a spodní prošlup s řetězovým hnacím ústrojím byl dodáván jak pro francouzské, tak i vídeňské jemné dělení nebo pro hrubé dělení anglické s 200 až 2640 platinami. Řetězový pohon zajišťovaI klidný chod i na rychloběžných stavech. Výrobcem byla Továrna na tkaIcovské stavy a tkaIcovské stroje v Krnově.

Koženou výstroj stavů vyráběly firmy: Polický a Popper v Jaroměři, Polický v Chrudimi, Pick v Ústí nad Orlicí, E. G. Bürger ve Varnsdorfu a Mohr ve Vrchlabí.

Tkalcovské potřeby včetně člunků nadále vyráběla firma I. Hornych a synové v Lomnici nad Popelkou. Speciálním výrobcem tkalcovských člunků byla firma E. Bäumelt ve Dvoře Králové nad Labem a Třemošné.

Osnovní zarážky vyráběla v 30. létech firma Semerák v Červeném Kostelci. Těmito zarážkami byly vybavovány i první automatické stavy Hrdinovy. Mechanické zarážky vyráběla firma E. Spitz v Poličce. Roscherovy zarážky se vyznačovaly kývavým pohybem hřebenu, který působil tak, aby při přetrhu osnovní nitě a poklesnutí příslušné lamely byl zadržen ve svislé poloze. Nárazník potom zůstal v takové poloze, aby při přírazu bidla narazil na vypínač, který zastaviI stav.

Soukací stroje útkové a osnovní na válcové i kuželové cívky i stroje vytáčové vyráběly : Schelling a Stäubli v Žandově, Thiele v Rumburku, J. Lux v Chrastavě atd. Firma O. Matuška, strojírna v Náchodě vyráběla v roce 1943 rychloběžné útkové i osnovní vytáčové soukací stroje, stroje sdružovací, snovací, motáky, stroje skací, žinilkové, naváděcí a přisukovací stolice, paprsky, brda atd.

Firma E. Bauch v Hostinném vyráběla vedle soukacích strojů i motáky, lisy na přadena a mandly na přízi. Útkové a osnovní stroje vyráběla i Továrna na tkalcovské stavy a tkalcovské stroje v Krnově.

Soukací vytáčový stroj "GMS" na soukání hrubší vlněné nebo lněné příze se vyráběl v 30. létech v jednostranném 10 až 30vřetenovém provedení nebo v provedení dvoustranném s 20 až 120 vřeteny. Soukací osnovní stroj "LS" byl určen na výrobu kotoučových cívek bavlněné nebo lněné příze. Dodával se v jednostranném i dvoustranném provedení s 10 až 120 vřeteny. Uvedené stroje vyráběla počátkem 30. let továrna na tkalcovské stavy a tkalcovské stroje v Krnově.

Rychloběžné soukací stroje bubnové se soukací rychlostí až 800 m/min nabízela v r. 1941 firma Burghardt ve Varnsdorfu. Soukací stroje na lahvové cívky pro pletací, paličkovací, oplétací a opřádací stroje vyráběla firma Bratři Bartlové ve Vejprtech.

LISTOVKA Výrobce: Schelling a Stáubli, Žandov (r. 1929)
LISTOVKA WS2 Výrobce Továrna na tkalcovské stavy, Krnov (r. 1936)
ŽAKÁROVÝ STROJ RUČNÍ Výrobce: J. Pfenningera synové, Mšeno n. Nis. (r. 1932)