Jehlové tkací stroje

 

Princip tkacích strojů jehlových

    Na jehlových tkacích strojích se útek zanáší jedou nebo dvěma jehlami, které odebírají útek z křížové cívky uložené pevně po straně stroje.

    Jehly konají nucený kontrolovaný pohyb sladěný s kinematikou ostatních mechanismů stroje. Proto lze jehlový tkací stroj spouštět i zastavovat v libovolné poloze a libovolnou rychlostí, aniž by došlo k poruše. Rozdělení jehlových strojů podle způsobu zanášení útku ukazuje uvedené schéma:

 

Textové pole: Tumack
Textové pole: Onemack
Textové pole: Zanášení útku
Textové pole: Jednou jehlou
Textové pole: Dvěma jehlami
Textové pole: S předáváním
Textové pole: Bez předávání útku
Textové pole: S předáváním zanašeče útku
Textové pole: Konce útku
Textové pole: Smyčky
Textové pole: Tkací stroje jehlové

 

 

 

 

 

 


 

           

 

 

 

 

 

Porovnání strojů a jejich výzkum

   

Rozdělení jehlových tkacích strojů podle dalších hledisek:

 

a) podle druhu jehly

stroje s pevnými jehlami (rapíry)

stroje s ohebnými jehlami

stroje s teleskopickými jehlami

b) podle počtu jehel

stroje s jednou jehlou

stroje s dvěma jehlami

 

 

Základní popis podle způsobu zanášení útku

Zanášení útku jednou jehlou

            Útek se zanáší jednou jehlou, která projde naprázdno prošlupem, zachytí útek předložený od křížové cívky a při zpětném pohybu jej zanese do prošlupu. Nevýhodou tohoto systému je jeden pohyb jehly naprázdno (tj. pohyb zprava doleva), což znamená časovou ztrátu v celém cyklu tkání. Stroje pracují na tom principu mají poměrně malou rychlost. Nejznámější jsou jehlové stroje IWER a FATEX.

            Zanášení útku jednou jehlou se označuje jako systém Ancent – Fayolle.

 

 

Zanášení útku dvěma jehlami s předáváním koce útku

            Útek se zanáší dvěma jehlami, které si uprostřed prošlupu předávají jeho konec. Jehly se pohybují nejdříve proti sobě, pak zpět od sebe; každá jehla vykoná dráhu odpovídající pouze polovině šířky tkaniny. Jehla, která zanáší útek do středu prošlupu, označuje se jako podávací (předávací), druhá jehla, která odtahuje k opačnému kraji tkaniny, nazývá se odváděcí (přijímací). Podle tohoto principu pracuje většina jehlových strojů, např. stroje firem SACM, GÜNNE, DORNIER, LENTZ, SNOECK, SMIT, DEWATEX, GREIFTEX, ROSCHER.

            Uvedený způsob zanášení útku se označuje jako systém Devas. 

 

 

Zanášení útku dvěma jehlami s předáváním smyčky

            Útek se zanáší dvěma jehlami jako v předchozím případě. Rozdíl je v tom, že podávací jehla zanáší útek do poloviny prošlupu ve tvaru smyčky. Odváděcí jehla uchopí smyčku a rozvine ji směrem k opačnému kraji tkaniny. Tento princip umožňuje tvoření pevného kraje tkaniny na straně podávací jehly.

            Jistou nevýhodou zanášení útku ve tvaru smyčky je také to, že konec útku, který odváděcí jehla rozvíjí k levému kraji tkaniny, není napnutý, a je tady nebezpečí, že bude po uvolnění tvořit při přírazu smyčky. Aby se udrželo potřebné napětí útku pře přírazem, uzavírá se prošlup ještě před výstupem jehel z prošlupu. Tím je útek osnovou sevřen a zůstane napřímený. Nejznámější stroji, jež pracuje podle uvedeného principu, jsou stroje DRAPER a GEORG FISHER.

            Zanášení útku dvěma jehlami s předáváním smyčky se označuje jako systém Gabler.

            Ve tvaru smyčky může být útek zanášen i po celé šířce tkaniny bez předávání uprostřed. V tomto případě je však útek zanášen dvojitě (jde o systém Balbe, Španělsko).

 

 

          

Zanášení útku dvěma jehlami bez předávání

            Útek se zanáší dvěma jehlami, které se pohybují vždy souhlasným směrem přes celou šířku tkaniny. Jehly si útek nepředávají. Protože se jehly pohybují současně a souhlasným směrem, mění se prošlup mezi jehlami při jejich pohybu; každá jehla zanáší útek  do jiného prošlupu. Podle tohoto principu pracují stroje firmy JAMES MACKI – typy Tumack a Onemack.

 

 

Zanášení útku dvěma jehlami s předáváním zanašeče

            Na československém jehlovém stroji ACUTIS se útek zanáší dvěma jehlami, které si uprostřed prošlupu předávají zvláštní zanašeč. Zanašeč má skřipec, který drží konec útku odvíjeného z křížové cívky. V oběhu je větší počet zanašečů, které se postupně vracejí pět dopravníkem pod tkaninou.

Popis zanašeče:

1) těleso zanašeče                                           

2) skřipec

3) útek

4) otvor pro uchopení zanašeče přijímací jehlou

                                                                                                                 

Základní popis podle druhy jehly

Stroje s pevnými jehlami (rapíry)

            Jsou to tenkostěnné trubky v průměru 10 až 15 mm nebo tyče obdélníkového průřezu. Nevyžadují v prošlupu vedení, neboť jejich hlavice se posouvají po osnově, která je podepřena lištou podobnou člunkové dráze, popřípadě také paprsku. Nevýhodou je však velká půdorysná šířka stroje, která je více než dvojnásobek šířky tkaniny, neboť se musí celé jehly před přírazem útku vysunout z prošlupu. Tuhé jehly omezují pracovní šířku stroje asi na 200cm.

 

 

Stroje s ohebnými jehly

Jsou to pásy obdélníkového průřezu o rozměrech asi 25x1 až 2 mm, zhotovené z pružinové oceli nebo z plastu. Při vysunutí z prošlupu se pásy po stranách ohýbají (stáčejí) do oblouku, takže půdorysná šířka stavu je menší. Úspora zastavěné plochy ve směru šířky tkaniny se projeví především u širokých strojů. Proto se stroje s ohebnými jehlami vyrábějí v pracovní šířce až 5m. Ohebné jehly strojů velkých pracovních šířek musí být v prošlupu vedeny soustavou vodicích lamel.

Jehly jsou zakončeny hlavicí, jejíž konstrukce závisí na způsobu zanášení útku.

 

Stroje s teleskopickými jehlami

            Je to náhradní možnost využití pří strojích s pevnou jehlou.

 

Způsoby pohonu jehel

            Na rozdíl od ostatních způsobů zanášení útku se jehly na jehlových strojích pohybují synchronně, tj. vázaně s pohybem stroje. Otáčí li se stroj pomalu, pohybují se i jehly menší rychlostí a naopak.

            K pohonu jehel se používají mechanismy, které zajišťují posuvný přímočarý vratný pohyb jehel. Mohou to být mechanismy:

1.      klikové

2.      vačkové

3.      s drážkovou bubnovou vačkou

4.      s planetovým převodem

Ústrojí k pohybu jehel může být umístěno na bidle nebo mimo bidlo na rámu stroje. Jsou li jehly uloženy na bidle, je útek zanášen za současného pohybu bidla a bidlo nemusí být v zadní úvrati v klidu. V takovém případě je bidlo poháněno čtyřčlenným klikovým mechanismem. Jsou li jehly s hnacím ústrojím umístěny mimo bidlo, je bidlo sice odlehčeno, avšak jehly mohou vstupovat do prošlupu teprve tehdy, když bidlo pčíjde do zadní klidové polohy. V tomto případě je bidlo poháněno vačkami.