Skřipcový stroj SULZER
Zásoba útku je na křížové cívce po levé straně stroje. Skřipec je jednostranný a prohazuje se pouze zlévalo prohozu se vrací zpět dopravníkem umístěným pod osnovou. V činnosti je větší počet skřipců; zatímco se jeden prohazuje, ostatní se přepravují menší rychlostí zpět.
Stroje Sulzer se vyrábějí od roku 1952 podle patentů ing. Rosmanna z roku 1928. Vyznačují se značnou pracovní šířkou – od 215 do 540 cm – a velkým výkonem. Uplatňují se především v bavlnářském a vlnařském průmyslu pro tkaní lehkých a středně těžkých tkanin. Stroje mohou být jednobarevné nebo se čtyřbarevnou až šestibarevnou útkovou záměnou. Na širokých strojích se tká několik úzkých tkanin vedle sebe.
Stroje vyrábí také Rusko a to pod označením STB.
Postup při zanášení útku:
a) Útek je stahován z křížové cívky prochází brzdičkou a napínačem zařízením. Konec útku je držen podavačem; skřipec se po návratu z druhé strany zvedá do pracovní polohy.1) křížová cívka; 2) brzdička; 3) napínací zařízení; 4) podavač útku; 5) skřipec
b) Podavač předá skřipci útek, skřipec je připraven k prohozu.
c) Podavač uvolní útek a skřipec se prohodí prošoupej. Aby se zmírnil počáteční ráz v přízi, napínací zařízení útek částečně uvolní.
d) Po doletu a zabrzděním na protější straně se skřipec vrátí poněkud zpět. Napínací zařízení útek napne, podavač se posune ke tkanině.
e) Podavač sevře útek, svěrky a útek u obou krajů tkaniny přidrží.6 a 7) svěrky;
f) Nůžky útek na levé straně odstřihnou, skřipec volní útek a klesne na dopravník, který jej dopraví zpět na levou stranu. Svěrky se s útkem pohybují směrem ke tkanině a paprsek přirazí útek.8) nůžky;
g) Konec útku se zahnou do dalšího prošlupu, podavač se vrátí do výchozí polohy a k prohozu je připraven další skřipec.obr90str111
Tento postup proběhne při každé otáčce stroje, to je rychlostí 200krát až 300krát za minutu – podle pracovní šířky stroje
Skřipec stroje Sulzer má v tělese čelisti, jimiž drží při prohozu útek.
1) těleso skřipce; 2) čelisti skřipce; 3) útek
K prohození skřipce se využívá energie torzní tyče, která se napíná (zakrucuje) vačkovým ústrojím. V okamžik prohozu se torzní tyč uvolní a její energie se přenáší prohozním ramenem na skřipec.1) skřipec; 2) prohozní rameno; 3) torzní tyč; 4) upevnění torzní tyče; 5) rameno; 6) táhlem; 7) páka; 8) kladka; 9) tlumič; 10) hlavní hřídel stroje; 11) křídel prohorního ústrojí; 12) vačka; 13) kladka na vačce
Skřipec je prohazován ramenem uloženým na torzní tyči. Torzní tyč je upevněna na rámu stroje a napíná se ramenem, táhlem a pákou, na jejíž kladku působí vačka. Vačka je na hřídeli, který se pohání kuželovými koly od hlavního hřídele stroje. 1) skřipec; 2) prohozní rameno; 3) torzní tyč; 6) táhlem; 7) páka; 8) kladka; 9) tlumič; 12) vačka; 13) kladka na vačce
a) poloha po prohozu; b) poloha pře prohozem
Napínání torzní tyče, kde je prohozní ústrojí znázorněno v oloze po prohozu. Otáčením vačky se bude páka pohybovat doprava a táhlem se torzní tyč nakroutí tak, že se prohozní rameno natočí do levé krajní polohy. Napínání torzní tyče skončí tehdy, až bude táhlo s pákou v jedné přímce; prohozní mechanismus tím dosáhl samosvorné polohy. V této poloze zůstává torzní tyč připravena k prohozu až do okamžiku, kdy kladka vačky naraz na výstupek páky. Tím se táhla prolomí, energie torní tyče se uvolní a dochází k prohozu skřipce. Tlumení provozního ústrojí zajišťuje olejový tlumič.
Protože skřipec má malou hmotnost a je prohazován značnou rychlostí, musí být v prošlupu veden soustavou vodících lamel. Lamely jsou upevněny na bidle a před prohozem – při pohybu bidla do zadní polohy – vstupují do prošlupu, při přírazu útku klesají pod tkaninu. Lamely jsou v horní části otevřené, aby se z nich mohl útek před přírazem vysunout.
Po prohozu dolétne skřipec na protější straně stroje (vpravo) do skřipcové skříňky, kde se zabrzdí. Po uvolnění útku se přesune dozadu na dopravník, který ho dopraví pod osnovou zpět do prohozní polohy. Dopravníkem je zde válečkový řetěz s výstupky, jímž jsou skřipce unášeny po vodící dráze ke zvedacímu zařízení, které se nachází na prohozní straně.1) řetězový dopravník; 2) výstupek; 3) skřipec; 4)vodící dráha; 6) zvedací zařízení
Zvedacím zařízením se skřipec zvedne do prohozní polohy. Přitom se hákovitým rozvíračem rozevřou jeho čelisti, aby se do nich mohl vložit útek. Konec útku je držen v kleštinách podavače. Při navádění útku se podavač posune směrem ke skřipci. Po vložení útku se čelisti skřipce uzavřou, kleštiny podavače naopak otevřou a podavač se odsune zpět. 1) rozvírač skřipce; 2) čelisti skřipce; 3) útek; 4) kleštiny podavače; 5) podavač útku
Bidlo je poháněno dvojicí radiálních vaček, jejichž tvar umožňuje klid bidla v zadní úvrati po dobu 255° kruhového diagramu. Bidlo je pomocí krátkých mečíků uloženo na níž jsou zároveň upevněny dvě kladky. Na kladku působí vačka, která zajišťuje příraz bidla, na kladku působí vačka která zajišťuje odklon bidla a klid v zadní úvrati. Obě vačky jsou uloženy na hlavní hřídeli stroje, jehož otáčky se shodují s počtem útku zatkaných za minutu.
Stroje mají široké upotřebení v průmyslu bavlnářském a vlnařském zčásti i v průmyslu hedvábnickém a lnářském. Lze na nich zpracovávat téměř všechny druhy přízí včetně syntetického hedvábí a polypropylenových pásků. Jemnost přízí se pohybuje v širokém rozmezí, od přízí hrubých až po jemné hedvábné. Útek může být nejen jednoduchý, ale i dvojitý. Útkovou předlohou mohou být křížové cívky kuželové, válcové i terčové.
Z hlediska osnovy není na strojích omezení; jediným omezujícím činitelem jsou lamely pro vedení skřipce, které u jemných a hustých hedvábných osnov mohou zanechávat ve tkanině stopy. Proto se pro hedvábí používají lamely jemnějšího provedení.
Z hlediska útku je určité omezení dáno vlastním způsobem zanášení útku – skřipcem. Pro svou malou hmotnost nemá skřipec dodatečnou energii k zanášení příliš hrubých, a tedy i hmotných útků; tento nedostatek se řeší použitím dávkovacího zařízení. U méně pevných útků pomáhá dávkovací zařízení snížit ráz v napětí útku na začátku prohozu, spolehlivě, proto je zde omezené použití. Stroje nelze použít pro tkaní efektivních skaných přízí, uplatňují se však ve speciální výrobě – při výrobě smyčkových tkanin.