Skřipcový stroj TEXTIMA

            Stroje vyráběl podnik VEB Webstuhlban Grossenhain v NDR a mnohé z nich pracují i v našich závodech vlnařského průmyslu a průmyslu bytových textilií. Zásoby útku je po obou stranách stroje. Skřipec je pouze jeden, je oboustranný a zanáší útek střídavě zleva a zprava. Obr102str121

            Abychom pochopili postup při zanášení útku, podíváme se nejprve na strukturu tkaniny. Útek se zanáší tak, že na jedné straně se jeho konec zakládá do prošlupu, zatímco na druhé straně nedosahuje ke kraji tkaniny. Každý útek má tedy jeden konec zahnutý a druhý rovný. Útek zanesený zleva na pravou stanu je znázorněn barvou vílou, útek zanesený zprava barvu černou.

            Postup při zanášení útku:

a) Skřipec je připraven k prohození zleva; útek vedoucí od kraje tkaniny ke křížové cívce je předložen do dráhy skřipce.

            b) Skřipec při pohybu uchopí útek a zatahuje ho ve tvaru smyčky do prošlupu. Skřipec má v místě, kde působí na útek, uložen nůž. Jakmile urazí dráhu, rovnající se šířce kraje tkaniny, dosáhne napětí útku ve vrcholu smyčky takové hodnoty, že se útek nožem ustřihne. Kratší část útku, spojená s předposledním zatkaným útkem, zůstane založena v kraji tkaniny. Druhá část, vedoucí ke křížové cívce, se zatahuje skřipcem do prošlupu.

            c) Skřipec se pohybuje prošoupej a zanáší útek.

            d) Před vstupem skřipce do protější skříňky se uvolní sevřený útek. Děje se to v okamžiku, kdy je konec zanášeného útku vzdálen od kraje tkaniny.

            e) Skřipec se prohazuje z pravé strany a celý postup se opakuje.

            Uvedeným způsobem tkaní se tvoří zakládané kraje tkaniny, jejichž hustota po útku je stejná jako ve tkanině. Jelikož druhý útek je v kraji přerušen, je pevnost mezi tkaninou a jejím krajem pouze poloviční.

            Skřipec má větší rozměry i hmotnost než skřipec stroje Sulzer. Energie k jeho prohazování se získává na obou stranách stroje zkroucením a uvolněním šroubových pružin. Při pohybu je skřipec veden dráhou bidla, paprskem a soustavou vodících lamel. Lamely jsou připevněny k víku paprsku a zasahují shora mezi nitěmi do drážky skřipce.

            Prohozní ústrojí má jednoduchou konstrukci. Odpadá zde řada mechanismů, neboť skřipce kromě vlastního zanášení útku tvoří ještě kraje tkaniny zakládáním útku do prošlupu a odstřihuje útek.

            Skřipcový systém Textima má však tyto nedostatky:

1. Skřipec přejímá útek při plné rychlosti, což způsobuje rázy v napětí útku.

2. Skřipec musí při pohybu odstřihovat útek. Tím ztrácí vlivem odporu příze značnou část své kinetické energie, zvláště u pevných útků. Proto také musí být hmotnost skřipce větší.

3. Na výstupní straně je útek uvolňován v plné rychlosti skřipce a působením pružnosti se smršťuje zpět do prošlupu.  Tím mohou ve tkanině vzniknout smyčky a krátké útky – nedolety. Tomuto nedostatku se částečně čelí tím, že skřipec ukládá útek v prošlupu co nejblíže tkanině.

Prošlupním ústrojím je zařízení vačkové, vnější, do 8 listů, zpravidla se však používá listový stroj RBH. Je možno použít i stroje žakárové.  Bidlo je poháněno dvojicí vaček s klidovou polohou v zadní úvrati. K povolování osnovy se používá buď pásová brzda, nebo negativní osnov í regulátor. Zbožový regulátor je pozitivní s regulací dostavy útku bez výměnných kol. Osnovní a útková zarážka je elektromechnická.

Stroje se používají k výrobě lehkých a středně těžkých dámských a pánských oblekových tkanin z příze mykané a česané, přikrývek, nábytkových a dekoračních tkanin aj. Při pracovní šířce 180 cm jsou maximální otáčky do 180 za minutu a při šířce 220 cm do 160 za minutu. Dosahovaný výkon se považuje za nízký, a proto se skřipcové stroje Textima přestaly vyrábět. Ve srovnání s mechanickými člunkovými stavy vlnařského typu jsou však otáčky stroje vyšší. Stroje byly vyráběny i ve dvojité šířce, tj. 360 cm, s výkonem 130 otáček za minutu.