1983 - Zpráva o stavu tkací techniky

 3.1.1. VODNÍ TRYSKOVÉ TKACÍ STROJE
        3.1.1.1. Přehled firem
                 3.1.1.1.1. Nissan, Japonsko
                 3.1.1.1.2. Tsudakoma, Japonsko

 3.1.2. VZDUCHOVÉ TRYSKOVÉ TKACÍ STROJE
        3.1.2.1. Přehled firem
                 3.1.2.1.1. Rüti, Švýcarsko
                 3.1.2.1.2. Sulzer, Švýcarsko
                 3.1.2.1.3. Saurer-Diederichs, Francie
                 3.1.2.1.4. Picaňol, Belgie
                 3.1.2.1.5. Günne, NSR
                 3.1.2.1.6. Bonas, Velká Británie
                 3.1.2.1.7. Toyoda, Japonsko
                 3.1.2.1.8. Tsudakoma, Japonsko
                 3.1.2.1.9. Nissan, Japonsko
        3.1.2.2. Systémy zanášení útku u vzduchových tryskových tkacích strojů
        3.1.2.3. Rychlost vzduchových tryskových tkacích strojů
        3.1.2.4. Pracovní šíře vzduchových tryskových tkacích strojů
        3.1.2.5. Tvoření krajů na vzduchových tryskových tkacích strojích
        3.1.2.6. Hlučnost vzduchových tryskových tkacích strojů
        3.1.2.7. Cena vzduchových tryskových tkacích strojů

 3.1.3. POUŽITÍ ELEKTRONIKY U TRYSKOVÝCH TKACÍCH STROJŮ


3.1.1. VODNÍ TRYSKOVÉ TKACÍ STROJE

3.1.1.1. Přehled firem

3.1.1.1.1. Nissan, Japonsko

Firma Nissan vyrobila do konce března 1982 kolem 37 500 vodních tryskových tkacích strojů. Svůj nový typ vodního tryskového tkacího stroje , model LW 52, doplnila novým bubnovým odměřovačem útkové nitě a odstranila tak vzduchový zásobník útku, dříve používaný. Touto úpravou se dosáhlo snížení příkonu elektrické energie.

Koncem roku 1981 bylo v Japonsku v činnosti již kolem 18 500 vodních tryskových tkacích strojů. V jiných asijských zemích se nachází v provozu více než 7 000, v Evropě kolem 7 000, a v Severní Americe více než 8 000 vodních tryskových tkacíh strojů, vyrobených v Japonsku.

Na výstavě ITMA 1983 v Milánu se firma Nissan představila s vodním tryskovým tkacím strojem s odměřovacím zařízením pro jeden útek. Vedle toho vystavovala vodní tryskový tkací stroj s dvojitou tryskou pro jeden útek, takže je možno zanášení útku 1:1 nebo 2:2. Tím jsou otevřeny nové pole možností tohoto tryskového tkacího stroje, neboť až dosud bylo možno tkát na vodních tryskových tkacích strojích pouze jeden druh útku. Odměřovací zařízení pro jeden útek bylo zkušebně testováno v několika tkalcovnách ve Spojených státech. První instalace větší skupiny tryskových tkacích strojů byla v USA dokončena do konce roku 1982.

Odkaz na začátek stránky TOP
3.1.1.1.2. Tsudakoma, Japonsko

Firma Tsudakoma vyrobila celkem kolem 6 000 vodních tryskových tkacích strojů. Na výstavě OTEMAS v Osace v roce 1981 vystavovala vodní tryskový tkací stroj typu ZW se dvěma tryskami pro zanášení útku. Stroj měl pracovní šíři 190 cm.

Firma Tsudakoma dosáhla v roce 1980 celkového obratu 23 mrd. jenů, z toho činil obrat za tkací stroje a stroje pro přípravu tkalcoven 19,5 mrd. jenů. Vývoz tkacích a přípravárenských strojů dosáhl výše 9 mrd. jenů. Z této částky bylo 55% určeno pro země Dálného východu, 17% pro Severní Ameriku, 6% pro Evropu.

V roce 1980 vyrobila firma Tsudakoma 6 700 tkacích strojů a zvýšila výrobu oproti roku 1979 o 20%. Více než polovina vyrobených tkacích strojů, asi 3 500 kusů, připadlo na vzduchové a vodní tryskové tkací stroje.

Odkaz na začátek stránky TOP

3.1.2. VZDUCHOVÉ TRYSKOVÉ TKACÍ STROJE

3.1.2.1. Přehled firem

3.1.2.1.1. Rüti, Švýcarsko

Firma Rüti prodala již více než 9 000 vzduchových tryskových tkacích strojů L 5000. Z tohoto počtu je prodáno více než 4 000 strojů v Evropě a kolem 4 000 kusů v USA. Výroba vyla zahájena v roce 1977. V roce 1981 vyrobila firma Rüti 3 600 tkacích strojů typu L 5 000 a řadí se rozsahem výroby textilních strojů na třetí místo ve švýcarském textilním strojírenství. V roce 1981 dosáhla celkového obratu ve výši více než 300 mil. První místo v tomto pořadí zaujal Sulzer, druhé Rieter.

Největší pracovní šíře stroje L 5 000 - 280 cm - byla zvýšena na 330 cm a v budoucnu se měla rozšířit na 360 cm, takže bude možno tkát dvě tkaniny vedle sebe. Prodané stroje putovaly do 150 závodů ve 30 zemích světa.

Asi 60% instalovaných strojů zpracovává staplové příze v rozsahu Čm 8 - Čm 170, asi 40% strojů je určeno pro tkaní přízí z nekonečných vláken v rozsahu 44 - 820 dtex.

Stroj L 5 000 se dodával jako jednobarevný , nebo s mísícím zařízením 1:1, 2:2, 2:1, 3:1 umožňují tkaní různých útkových materiálů. Stroj o pracovní šíři 330 cm je vhodný nejen ku tkaní širokého ložního prádla, nýbrž i pro tkaní ve dvou šířích vedle sebe. Stroj byl dodáván s jedním širokým válem osnovy, nebo se dvěma dělenými vály o průměru kotoučů 900 mm, případně se zařízením pro nabálení velkých nábalů. Až do paprskové šíře 220 cm se používal průměru osnovního válu 900 mm, od paprskové šíře 250 cm se dodával osnovní vál o průměru kotoučů 800 mm.

Cena stroje o paprskové šíři 170 cm se 4 listy a plátnovým prošlupním zařízením byla $ 38 000, cena stroje stejného provedení o paprskové šíři 330 cm činila $ 47 000. Příkon pro pohon stroje u obou šíří byl 1,5kW, příkon pro stlačený vzduch u stroje s paprskovou šíří 170 cm byl 3,7kW, u stroje s paprskovou šíří 330 cm činil 5,7 kW.

Odkaz na začátek stránky TOP
3.1.2.1.2. Sulzer, Švýcarsko

Vyvíjený vzduchový tryskový tkací stroj LS používá hlavní trysky z levé strany a pomocných štafetových trysek. Dosahuje se údajně nízkého procenta útkového odpadu, který nepřesahuje 1,5%. Tlak vzduchu a doby otevírání ventilů se dají upravit jednotlivě pro každou trysku zvlášť, nebo skupinově a rovněž individuálně pro každý druh zanášeného útku. Vzduchovod je umístěn mimo paprsek běžného typu. Stroj je jednobarevný, pracovní šíře 3 600 mm, maximální výkon 1 400 m útku/min. Kraje jsou perlinkové, zakládané, nebo tavené, tkací šíře od minimálních 2 600 do maximálních 3 600 mm. Je dána možnost vícepáskového tkaní. Všechny funkční nepravidelnosti jsou automaticky zachycovány a opticky znázorněny na kontrolním pultu. Skloněná tkací rovina o 10°, konstrukce stroje počítala s umístěním osnovního válu hlouběji do vnitřku tkacího stroje.

Odkaz na začátek stránky TOP
3.1.2.1.3. Saurer-Diederichs, Francie

Další firmou, která se rozhodla pro vývoj a výrobu vzduchových tryskových tkacích strojů je francouzská firma Saurer-Diederichs, pobočka švýcarské firmy Saurer.

Vvinutý prototyp tryskového tkacího stroje, model S 600, dosahoval vysokého počtu 600 ot/min. Pro zanášení útku používá systému hlavní trysky a přifukovacích trysek za použití normálního paprsku a kanálu pro vedení vzduchu a útku. Šíře paprsku je 185 cm a pomocné přifukovaní trysky jsou od sebe vzdáleny 50 mm. Hladina hluku jednoho stroje nepřesahuje 85 dB. Dosahovaný výkon se udává kolem 1 100 m útku/min. Lze zpracovávat příze předené i z nekonečných vláken. Spotřeba vzduchu má být úměrná podobným strojům, tlak vzduchu 2 - 3 bar. Základní provedení stroje je bez koruny, lze použít listovky Stäubli pro 16 listů. Průměr osnovního válu 1 000 mm, přifukovaní trysky jsou řízeny elektronicky. Tyto stroje mají být vybaveny mikropočítači s programem a přenosnými terminály pro vstup programu do paměti každého stroje. Vyvíjí se zařízení pro mísení útku.

Odměřovací zařízení je podobného typu jako navíječe používané u jehlových a skřipcových tkacích strojů. Odměřovač je vybaven hvězdicovitým kolečkem, které od sebe odděluje jednotlivé zásoby odměřeného útku.

Odkaz na začátek stránky TOP
3.1.2.1.4. Picaňol, Belgie

Firma Pianol zahájila výrobu vzduchových tkacích strojů typu PAT Airtronic.Stroje, nasazené ve zkušebním provozu v jedné belgické tkalcovně v počtu 34 kusů s paprskovou šíří 190 cm pracují skutečnými 500 otáčkami za minutu. Tato tkalcovna rozšířila do konce roku 1983 svůj park vzduchových tryskových tkacích strojů typu PAT na 150. Další tkalcovna ve Francii zakoupila 72 strojů o paprskových šířích 280 a 220 cm. Tyto stroje pracují rychlostí 430 a 320 ot/min. Obsluhovost: 24 strojů pro tkalce a 72 strojů pro seřizovače.

Stroj PAT je vhodný pro tkaní lehkých a středně těžkých tkanin o hmotnosti do 420 g/m2. Lze tkát v jedné barvě, s mísícím zařízením a s několika barvami.

Pro odměřování útku se používá kónického odměřovacího bubnu pro předem nastavenou délku útku. Délka útku se dá snadno nastavit i při chodu stroje. Stroj je vybaven automatickým zařízením na hledání útku, elektronickou regulací napětí osnovy, používá se osnovního válu o průměru 1 000 mm, tkací rovina je skloněna. Kraje tkaniny jsou zakládané, při chodu jednoho stroje se dosahuje nízké hladiny hluku o výši 83 dB.

Stroj lze osadit paprskovými šířemi 190, 240, 280 a 330 cm, u stroje se dá pracovní šíře redukovat o 50 - 60 cm, vždy z pravé strany stroje.

Stroje v paprskových šířích 190 a 240 cm lze doplnit listovkou negativního typu pro 16 listů v korunovém provedení. Všechny šíře lze obsadit nízkoprofilovou negativní listovkou pro 12 listů, vnějším vačkovým prošlupním zařízením pro 12 listů, případně plátnovým zařízením pro 8 listů. Na hladkém stroji se dosahuje maximálního výkonu 1 300 m útku/min. Používá se normálního tvaru paprsku a přídavných štafetových trysek. Spotřeba vzduchu se uvádí 7 - 8 g/1 m zaneseného útku.

Přívod vzduchu do trysek je řízen elektronicky přes elektromagnetické ventily, které nevyžadují žádnou údržbu, mazání, nebo dodatečného nastavení. Otevírání a zavírání ventilů hlavní trysky a každé skupiny pomocných trysek je řízeno a nastaveno v milisekundách v regulační skříni vně stroje.

Odkaz na začátek stránky TOP
3.1.2.1.5. Günne, NSR

Po úspěšném zahájení prodeje vzduchových tryskových tkacích strojů Air-Jet 2 000 vyvinula firma Günne stroj Air-Jet-Frottier pro tkaní smyčkových tkanin. Je to první stroj tohoto typu vůbec, přizpůsobený tkaní smyčkového zboží. Rovněž se zde používá systému hlavní trysky a přifukovacích pomocných trysek s profilovým paprskem. Útková zarážka je optická, používá se odměřovacího bubnu pro odměření délky útku a současně vzduchového zásobníku. Přetržená útková nit se do trysky navádí pomocí páčky a přívodu sníženého tlaku vzduchu do hlavní trysky. Oba kraje tkaniny se tvoří speciální perlinkou, na pravé straně se odpad nevyskytuje, na levé činí asi 3 cm. Pohon stroje motorem přes kombinovanou spojku a brzdu, příkon motoru 2,2 kW. Popouštěcí zařízení je typu Hunt, dostava v útku od 5 do 63 nt/cm. Stroj je vybaven zařízením pro zpětný chod. Paprskové šíře stroje 150, 180, 200, 230, 260 a 280 cm.

Firma Günne uzavřela licenční dohodu s americkou firmou Rockwell Draper Div., podle níž tato firma poskytla technologii vzduchového tryskového tkaní firmě Rockwell Draper. Cílem je využití systému vzduchových trysek pro možnost přestavby člunkových stavů typu Draper X-3 na vzduchové tryskové.

Odkaz na začátek stránky TOP
3.1.2.1.6. Bonas, Velká Británie

Tato firma je dalším účastníkem v oblasti rozsáhlého vývoje vzduchové tryskové tkací techniky. Ačkoliv je specializována na výrobu tkacích strojů pro úzké tkaniny, vidí zřejmě další možnost většího uplatnění i ve vzduchové tryskové tkací technice. Vyvinula prototyp vzduchového tryskového tkacího stroje v pracovní šíři 2 m. Firma Bonas si dala patentovat zařízení na regulaci délky útkové nitě, která umožní dosažení vysokých provozních rychlostí s pomocí speciálního kanálu pro vedení vzduchu a útku.

Odkaz na začátek stránky TOP
3.1.2.1.7. Toyoda, Japonsko

Vzduchový tryskový tkací stroj typové řady JA se vyrábí v trojím provedení. Řada JA je určena pro tkaní lehkých až středně těžkých tkanin z bavlněných a jim podobných předených přízí, typ JAH je určen pro tkaní středně těžkých až těžkých tkanin z předených přízí, typ JAF je konstruován pro tkaní nekonečných vláken. Typ JA používá paprskových šíří 150, 190 a 280 cm, typ JAH 190 a 280 cm a typ JAF 150 a 190 cm.

Pro zanášení útků se používá hlavní trysky a pomocných přifukovacích trysek. Potřebná délka pro zanesení do prošlupu se odměřuje na odměřovači útku a útek se ukládá ve smyčce ve vzduchovém zásobníku.

Pro tvoření prošlupu se používá vačkového prošlupního zařízení v bočním provedení, nebo klikového plátnového zařízení. Zástupce firmy Toyoda pro Evropu, Tomen Textilmaschinen, Viersen, NSR, kompletovala tryskový vzduchový tkací stroj Toyoda JA 1S-190 T s žakárským strojem Unirapid západoněmecké firmy Grosse a instalovala takto upravený stroj ve výstavní síni ve Viersenu. V současné době pracuje stroj rychlostí 450 ot/min při navedené šíři v paprsku 150 cm. Jedná se zřejmě o první kombinaci vzduchového tryskového tkacího stroje se žakárem v tak vysoké oblasti otáček. Vysokého výkonu se dosáhlo úpravou pohonu tkacího stroje a žakáru.

Vysokou produktivitu práce zajišťuje osnovní vál o průměru kotoučů 1 000mm. Kraje jsou tvořeny rotační perlinkou, nepravý kraj na doletové straně se odstřihuje a ukládá do odpadního zásobníku.

Nabálecí zařízení je kontinuální a usnadňuje reverzaci stroje. Dostava v útku se reguluje výměnnými koly. K dispozici je rovněž nabálecí zařízení s přerušovaným chodem, jehož nepoužívá při tkaní choulostivých tkanin. Maximální průměr nábalu je 520 mm, lze používat i velkonábalového zařízení.

Útková zarážka je fotoelektrická a je uložena na protější straně hlavní trysky.

Odkaz na začátek stránky TOP
3.1.2.1.8. Tsudakoma, Japonsko

Vzduchové tryskové tkací stroje Tsudakoma se vyrábějí ve dvou verzích, jako model 100 a model 200. Stroje, model 100, byly poprvé dány na trh v roce 1978, stroje série 200 byly poprvé představeny na výstavě ATME-I 80 v Greenville, USA.

Oba typy strojů se staví v pracovních šířích od 150 do 280 cm, rám stroje je skříňového provedení s pohonem uvnitř skříně v olejové lázni. Ovládání stroje tlačítkové, start, stop, jednotlivé prohozy vpřed a vzad. Prošlup se tvoří klikovým zařízením až pro 6 listů, vačkovým prošlupním zařízením až pro 10 listů a listovkou až pro 16 listů. Elektronické vybavení stroje: čtyřbarevný maják, elektronická regulační skříň s tištěnými spoji a systémem pro zachycování výrobních dat, fotoelektronická útková zarážka s jednou, nebo se dvěma hlavami, elektronická osnovní zarážka šestiřadá.

Spotřeba vzduchu pro šíři 190 cm je 0,56 - 0,62 m3/min, pro šíři 280 cm je to 0,74 m3/min. Spotřeba náhradních dílů za rok dosahuje kolem 100 na 1 stroj.

Stroj o paprskové šíři 190 cm pracuje rychlostí 500 - 550 ot/min, u paprskové šíře 280 cm se dosahuje rychlosti 400 - 430 ot/min. Používá se hlavní tryska a pomocných přifukovacích trysek pro zanášení útku do prošlupu. Hlavní tryska je pevně uložena na bidle. Toto uspořádání zamezuje roztřepání útkové nitě a kromě toho může být tlak vzduchu v hlavní trysce nižší. Při tkaní nekonečných vláken používá firma Tsudakoma bubnového zásobníku útku.

Vzduchový tryskový tkací stroj ZA 200 zahrnuje paprskové šíře 150, 170, 190, 210, 230, 250, 280, 330 cm.

Odkaz na začátek stránky TOP
3.1.2.1.9. Nissan, Japonsko

Po úspěšném nástupu vzduchového tryskového tkacího stroje typu LA 21 představila firma Nissan na výstavě Otemas 1981 v japonské Osace další verzi vzduchového tryskového tkacího stroje, typu L 22. U tohoto typu došlo ke zdokonalení některých konstrukčních částí stroje. Tak byl překonstruován konfuzor, který omezuje rozptyl proudu vzduchu na minimum. Další podstatné zlepšení představuje zavedení individuálního odměřovače útku a odstranění vzduchového zásobníku útku. Tato úprava představuje podle japonských pramenů úsporu energie kolem 1 kW.

Tento nový systém individuálního odměřování představuje přivádění útkové příze v beznapěťovém stavu a vykazuje rovnoměrné zatížení ve směru zanášení tryskou. Vedle značné úspory elektrické energie je další předností uvedeného odměřovače zlepšení jakosti tkaniny na základě dosažení odměřování stejnoměrné délky útkové nitě a tím i snížení útkového odpadu. Délka útkového odpadu činila u předchozího způsobu 70 - 100 mm při tkaní nekonečných vláken a 30 - 50 mm při tkaní staplových vláken. Nový systém umožňuje snížení útkového odpadu asi na poloviční hodnoty. Odstraněním sacího ventilátoru u zásobníku útku se podařilo snížit hlučnost stroje o 2 - 3 dB.

Počet dosahovaných otáček je 420 - 550 ot/min. Pro zanášení útku se používá jedné trysky s vodícím kanálem, odděleným od paprsku. Průřez otvoru pro výstup vzduchu se dá přizpůsobit zpracovávanému materiálu. Na protější straně (pravé) se nachází sací tryska, která udržuje útkovou nit v napjatém stavu až do změny prošlupu. Kraje tkaniny jsou provazovány perlinkou s planetovým pohonem pro 4 nitě. Na přání lze dodat mísící zařízení 1:1, nebo 2:2. Plátnové prošlupní zařízení umožňuje tkát 4 listy, vačkové prošlupní zařízení je určeno pro 9 listů, listovka je konstruována pro 10 listů. Výška prošlupu u prvního listu je 70 - 95 mm. Příkon elektrického motoru je podle šíře stroje a druhu prošlupního zařízení 1 - 2,6 kW. Příkon kompresoru není uváděn. Celkový příkon elektrické energie včetně kompresoru se u typu LA udává až 6,70 kW/hod.

Odkaz na začátek stránky TOP

3.1.2.2. Systémy zanášení útku u vzduchových tryskových tkacích strojů

Pro zanášení útku do prošlupu na vzduchových tryskových tkacích strojích se používá tří základních systémů:

      a) Hlavní tryska, normální paprsek a samostatné vedení vzduchu. Tento systém vykazuje nejnižší spotřebu vzduchu, je však omezen co do maximální šíře 190 cm.
      b) Speciální profilový paprsek , hlavní tryska a pomocné přifukovací trysky.
      c) Normální paprsek, hlavní tryska a pomocné přifukovaní trysky a samostatné vedení vzduchu.

Odkaz na začátek stránky TOP

3.1.2.3. Rychlost vzduchových tryskových tkacích strojů

Vzduchové tryskové tkací stroje o paprskové šíři 150 cm dosahují dnes běžně 500 ot/min, pro paprskovou šíři 190 cm byly běžné rychlosti kolem 450 ot/min a pro stroje v šíři 280 cm se udává standardní rychlost kolem 400 ot/min.

Odkaz na začátek stránky TOP

3.1.2.4. Pracovní šíře vzduchových tryskových tkacích strojů

V posledních 10 - 15 letech byla prokazatelná snaha po zvyšování tkací šíře z původní standardní šíře 127 cm na současnou šíři 162 cm.

Odkaz na začátek stránky TOP

3.1.2.5. Tvoření krajů na vzduchových tryskových tkacích strojích

Většina vzduchových tryskových tkacích systémů používá perlinkových krajů. Téměř všichni výrobci těchto strojů mají v zásobě i zařízení na zakládané kraje.

Odkaz na začátek stránky TOP

3.1.2.6. Hlučnost vzduchových tryskových tkacích strojů

Zkušební testy kontrolovaných vzduchových tryskových tkacích strojů ukazují, že při provozu jednoho stroje nepřesahuje hladina hluku 85 dB. Při provozu většího počtu strojů ve tkalcovně se dosahuje běžně hladiny hluku 91 dB. V mnoha zemích je maximálně přípustná mez hladiny hluku 90 dB.

Odkaz na začátek stránky TOP

3.1.2.7. Cena vzduchových tryskových tkacích strojů

Ceny těchto strojů s jednou hlavní tryskou a konfuzorem se pohybují od 18 000 do 28 000 dolarů.
Ceny strojů s hlavní tryskou a přídavnými pomocnými tryskami a s profilovým, případně s normálním paprskem se udávají od 30 000 do 40 000 dolarů.

Odkaz na začátek stránky TOP

3.1.3. POUŽITÍ ELEKTRONIKY U TRYSKOVÝCH TKACÍCH STROJŮ

Vzduchové tryskové tkací stroje firmy Toyoda jsou vybaveny mikroprocesorem, který sleduje 16 různých druhů zastavení stroje. Mikroprocesor rovněž sleduje polohu tkacího stroje při zastavení, vzduchové ventily, když se stroj zastaví, a jeho pomocí se stroj zastaví v případě nesprávného zanesení útku.

Elektronický regulační systém firmy Tsudakoma používá u vzduchových a vodních tryskových tkacích strojů tlačítek pro spouštění, zastavování stroje, jednotlivé prohozy, elektronicky ovládaných majáků a elektronickou regulaci osnovních a útkových zarážek.

Firma Rüti používá elektroniky u osnovních a útkových zarážek a vzduchových tryskových a jehlových tkacích strojů.

Italská firma Meteor používá u svého vodního tryskového tkacího stroje elektronických osnovních a útkových zarážek.

Belgická firma Pianol vybavuje vzduchové tryskové tkací stroje elektronického hledače útku pro automatické hledání útku a pro zamezení pruhu při spuštění stroje. Stroj může být rovněž vybaven zařízením na sledování příčin zastavení stroje.