TKACÍ STAVY TRYSKOVÉ


 1. PRINCIP TRYSKOVÉHO PROHOZU

 2. ROZDĚLENÍ TRYSKOVÝCH STAVŮ
       2.1. Tryskové stavy hydraulické
                 2.1.1. Tryskový tkací stav vodní řady H-U
                       2.1.1.1. Uspořádání stavu
                       2.1.1.2. Osnovní regulátor
                       2.1.1.3. Zbožový regulátor
                       2.1.1.4. Prošlupní ústrojí
                       2.1.1.5. Prohozní ústrojí
                             2.1.1.5.1. Odměřovací zařízení
                             2.1.1.5.2. Prohozní čerpadlo
                             2.1.1.5.3. Tryska
                       2.1.1.6. Příraz útku
                       2.1.1.7. Ostatní části stavu
       2.2. Tryskové stavy pneumatické
                 2.2.1. Tryskový tkací stav vzduchový řady P
                       2.2.1.1. Uspořádání stavu
                       2.2.1.2. Popouštění osnovy
                       2.2.1.3. Zbožový regulátor
                       2.2.1.4. Prošlupní ústrojí
                       2.2.1.5. Prohozní ústrojí
                       2.2.1.6. Odměřovací zařízení
                       2.2.1.7. Prohoz útku
                       2.2.1.8. Tryska
                       2.2.1.9. Konfuzor
                       2.2.1.10. Příraz útku
                       2.2.1.11. Odsávání prachu
                             2.2.1.11.1. Centrální odsávání prachu
                             2.2.1.11.2. Individuální odsávání prachu
                       2.2.1.12. Ostatní části stavu
       2.3. Tryskové tkací stavy se středovým zanášením útku
       2.4. Zhodnocení tryskových tkacích stavů a jejich další vývoj

 3. Zprávy o stavu tkací techniky (VÚTS Liberec)





1. PRINCIP TRYSKOVÉHO PROHOZU

Na tkacích stavech tryskových je zásoba útku na křížové cívce 1 (obr. 1), umístěné po levé straně stavu. Délka útku potřebná pro jeden prohoz se nejprve odměří odměřovacím zařízením 2, z něhož se pak odebírá při prohozu. Do prošlupu se útek zanáší proudem vzduchu nebo vody přiváděné do trysky3. Po zanesení a přírazu se útek u kraje tkaniny nůžkami 4 ustřihne.


Obr. 1. Princip tryskového prohozu
1 - křížová cívka, 2 - odměřovací zařízení, 3 - tryska, 4 - nůžky

Odkaz na začátek stránky TOP
2. ROZDĚLENÍ TRYSKOVÝCH STAVŮ
Rozdělení tryskových tkacích stavů ukazuje schéma:

Na tkacích stavech tryskových je útek zanášen zpravidla jen z jedné strany, a to zleva. Vyskytují se i návrhy, na nichž je útek zanášen ze středu stavu na obě strany (např. stav Nopas OK 7 a OK 8).

Myšlenka prohazovat útek pomocí stlačeného vzduchu je poměrně stará a pochází již z roku 1911. k praktickému uplatnění však došlo až po druhé světové válce. Téměř současně byl vyvinut pneumatický tryskový stav v bývalé ČSSR (typ P 45) a ve Švédsku (typ Maxbo). Československo dalo světu i tryskový stav hydraulický, jehož licenci zakoupily firmy v Japonsku a USA.

Prvním naším tryskovým stavem sériově vyráběným byl pneumatický stav P 45 (obr. 2). Útek byl prohazován volným proudem vzduchu v pracovní šířce 45cm. V letech 1949 až 1950 bylo vyrobeno několik set těchto stavů a používaly se pro tkaní obvazovin, prachovek aj. stavy pracovaly rychlostí 400 až 800 otáček za minutu.

Obr. 2. Pneumatický tryskový tkací stav P 45

V dalším vývoji se u nás přechodně upustilo od pneumatického prohozu a vyvíjela se tryska pro vodní prohoz. Výsledkem byl tryskový stav hydraulický s paprskovou šířkou 105 cm, typ H 105 B (obr. 3), vyráběný od roku 1955.

Obr. 3. Hydraulický tryskový tkací stav H 105 B
Vynalezením konfuzoru se podařilo zvětšit pracovní šířku i u stavu typu P 105 (obr. 4) s paprskovou šířkou 105 cm.

Obr. 4. Pneumatický tryskový tkací stav P 105

Vzhledem k podobnosti hydraulického a pneumatického způsobu zanášení útku se budeme nadále věnovat pouze pneumatickému způsobu zanášení

Odkaz na začátek stránky TOP
2.1. Tryskové stavy hydraulické

Jsou to tkací stavy se zanášením útku tryskou pomocí vodního paprsku. Používají se k výrobě tkanin ze syntetických materiálů, ponejvíce z polyamidového a polyesterového hedvábí, a z acetátového hedvábí. Sortiment tkanin tvoří např. dámské šatovky, tkaniny na pláště, bundy, spací pytle, podšívky, prošívané přikrývky, prádlové tkaniny a tkaniny pro technické účely. Stavy jsou ve zvláštní úpravě vhodné i pro výrobu tkanin ze skleněných vláken, pro výrobu tkanin se spřádaným útkem a pro výrobu technických tkanin velké hmotnosti.

Naše vodní tryskové stavy řady H se vyrábějí v šířkách od 125 do 225 cm. Během třicetileté výroby byly postupně zdokonalovány a jejich otáčky se zvyšovaly. Jednotlivé vývojové typy se označovaly R, RA, RA-1, U a RB (např. H 175 RB). Další popis vodních tryskových stavů zaměříme na čs. stavy typu H-U, které byly vyráběny v letech 1973 až 1982.

Na obr. 67 je pohled na vodní tryskový tkací stav.

OBRÁZEK 67
Odkaz na začátek stránky TOP
2.1.1 Tryskový tkací stav vodní řady H-U

2.1.1.1. Uspořádání stavu

Československé tryskové stavy se vyznačovaly šikmým uspořádáním tkací roviny, která je skloněna pod úhlem 36°. Šikmá tkací rovina je výhodná pro obsluhu, protože usnadňuje dobrý přehled po osnově a snadné navádění přetržených nití. Šikmé uspořádání tkací roviny umožňuje také stékání vody, čímž se zmenší smáčení nitěnek a osnovních nití.

OBRÁZEK 68

Uspořádání stroje znázorňuje schéma na obr. 68. Osnovní vál 1 je uložen vzadu nad válem zbožovým. Osnova se do tkací roviny přivádí pevnou svůrkou 2 a odpruženou svůrkou 3, prochází lamelami osnovní zarážky 4, listovým brdem 5 a paprskem 6. Tkanina se odvádí přes prsník 7 a odtahuje se tažným válcem 8, ke kterému ji přitlačují dva válce 9. Ve spodní části stavu se tkanina vodicími válci 10 přivádí ke zbožovému válu 11, který je uložen vzadu pod osnovním válem.

Prsník 7 tvoří trubka se štěrbinou přes celou šířku tkaniny. Štěrbinou se z tkaniny pomocí ventilátoru odsává voda, která se pak odvádí do odpadu.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.1.1.2. Osnovní regulátor

K popouštění osnovy se používá hydraulický osnovní regulátor. Regulátor je negativní a popouští osnovu plynulým otáčením osnovního válu v závislosti na tahu osnovy.

OBRÁZEK 69

Regulátor se skládá z těchto částí (obr. 69): z nádrže 1, zubového čerpadla 2, filtru 3, přepouštěcího ventilu 4, hydromotoru 5, ozubených kol A a B, dvou šnekových převodů 9 a regulačního ventilu 11.

Nádrž hydraulické instalace 1 je v pravé postranici stavu a obsahuje asi 16 litrů oleje. Olej je z nádrže nasáván zubovým čerpadlem 2 a pod tlakem dodáván spojovacími trubkami do hydromotoru. Nečistoty v oleji se odstraňují filtrem 3. Konstantní tlak v hydraulickém okruhu o velikostí 1.8 +-0,2 MPa je udržován přepouštěcím ventilem 4.

V hydromotoru 5 se účinkem tlaku oleje vyvozuje otáčivý pohyb. Hydromotor je složen z několika pístů 6 posuvně uložených v rotoru 7. Písty se opírají o šikmý opěrný kotouč 8. Působením tlaku oleje se písty axiálně posouvají a jejich pohyb se opěrným kotoučem převádí na pohyb rotační. Tento pohyb se přenáší ozubenými koly A a B a šnekovými převody 9 na osnovní vál 10. Kola A a B jsou výměnná, vyměňují se pouze při změně žádaného rozsahu útkové dostavy. Obvykle jsou v regulátoru použita kola o převodu 1 : 1, což při průměru osnovního válu 800 mm a frekvenci otáčení stroje např. 400 ot/min vyhovuje pro tkaniny o dostavě v rozmezí 13 až 54 útků na 1 cm.

Regulační ventil 11 slouží k regulaci otáček hydromotoru v závislosti na tahu osnovy. Regulace se provádí změnou průtokového množství oleje hydromotorem. Čidlem regulátoru je osnovní svůrka 15, která ovládá šoupátko 12 regulačního ventilu. Na povrchu šoupátka jsou čtyři trojúhelníkové drážky 13, které při jeho posuvu otevírají nebo přivírají průtok oleje.

Svůrky jsou dvě, první tvoří otočný válec 14 a druhá 15 je uložena na odpružených pákách. Na straně regulátoru se svislým ramenem svůrkové páky 16 ovládá šoupátko regulačního ventilu. Zvýší-li se tah osnovy, svůrka 15 poklesne, šoupátko se posune doprava a množství oleje protékajícího hydromotorem se zvětší. Tím se otáčky hydromotoru zvětší a osnovní vál se otáčí rychleji. Zmenší-li se tah osnovy, je činnost regulátoru opačná. Svůrka 14 zajišťuje konstantní ovinutí osnovy kolem svůrky 15 po celou dobu tkaní, i když se poloměr návinu osnovy zmenšuje.

Činnost regulačního ventilu se upravuje stavěcími kroužky17 a 18. Tahová síla v osnově (napětí osnovy) se seřizuje pružinami 19 a. 19'. Aby se zabránilo poškození osnovy při nesprávné funkci regulátoru, je regulátor opatřen mikrospínačem 20, který při nadměrném tahu osnovy vypne stav. Mikrospínač se ovládá svislým ramenem svůrkové páky 16.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.1.1.3. Zbožový regulátor

Zbožový regulátor je uložen ve skříni pravé postranice stavu. Je to regulátor pozitivní, vícezápadkový, s regulací dostavy útku bez výměnných kol. Je poháněn ozubeným kolem 1 (obr. 70), které je opatřeno kulisou 2 s klikovým čepem 3.

OBRÁZEK 70

Při otáčení kola čep opisuje kruhovou dráhu a jeho pohyb se táhlem 4 přenáší na západkový věnec 5. Soustavou západek 6 se natáčí rohatka 7. Ozubenými koly 8 a 9, hřídelem 10, šnekem 11 a šnekovým kolem 12 je poháněn tažný válec 13, který odtahuje tkaninu.

Dostava útku se seřizuje změnou polohy čepu 3 podle stupnice na kulise kola 1 (vzdálenost čepu od středu kola je označena e). Ozubená kola 8 a 9 jsou výměnná. Běžně se montují kola o převodu 1 : 2 (kolo 8 má 16 zubů, kolo 9 má 32 zubů), která vyhovují pro tkaniny s dostavou 16 až 80 útků na 1 cm. Jinými převody těchto kol lze tkát dostavu v rozmezí 4,5 až 120 útků na 1 cm. K ručnímu posuvu tkaniny dopředu nebo dozadu slouží ruční kolo 14.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.1.1.4. Prošlupní ústrojí

Prošlupním ústrojím je vnitřní prošlupní zařízení s drážkovými vačkami. Listy jsou ovládány zdola a jejich pohyb je v obou směrech nucený. Základní vybavení stavu je určeno pro plátnovou vazbu s návodem do čtyř listů. S uplatněním dalšího příslušenství - prošlupních vaček a převodových kol - je možné tkát i jiné vazby do osmi listů a osmi útků ve střídě. Na strojích lze použít i listové stroje, a to stroj firmy Stäubli, typ 555, nebo čs. listový stroj Elitex LS 4202.

Kromě listů pro vazbu má prošlupní zařízení ještě další dva listy (list a půllist) k tvoření krajů tkaniny. Tyto listy nesou zařízení pro perlinkovou vazbu. Prošlupní zařízení s drážkovými vačkami

Drážkové vačky jsou umístěny na prošlupním hřídeli 1 uvnitř stroje pod listy (obr. 71).

OBRÁZEK 71

Hřídel je poháněn čelním ozubeným soukolím, jehož převodový poměr závisí na vazbě tkaniny. V drážce každé vačky 2 je umístěna kladka 3 táhla (platiny) 4. Při otáčení vaček konají táhla 4 posuvný pohyb, který se pákami 5 a 6 a táhly 7 přenáší na listy 8. Velký poloměr vačky způsobí zdvih listu, malý poloměr stah listu.

Uvedené prošlupní zařízení umožňuje jedním druhem vaček tkát vazby útkové i osnovní. Podle uspořádání na obrázku probíhá tkaní čtyřvazného kepru útkového. Jestliže chceme tkát čtyřvazný kepr osnovní, nemusíme vačky měnit. Pouze se táhla 4 přetočí o 180° (tato poloha je vyznačena čárkovaně).

Při hledání volného útku lze pomocí vypínací páky na levé straně stavu odpojit náhon prošlupních vaček od stavu. Ručním kolem se mohou otáčet pauze vačky.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.1.1.5. Prohozní ústrojí
Zanášení útku na vodním tryskovém stavu vyžaduje dvě části:
- rotační odměřovací zařízení.
- pístové čerpadlo s tryskou pro vytváření vodního paprsku.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.1.1.5.1. Odměřovací zařízení

Odměřovací zařízení stahuje z křížové cívky útek a pro každý prohoz odměřuje potřebnou délku útku. Odměřovací zařízení je rotačního typu s přerušovaným odtahováním příze z cívky.

OBRÁZEK 72

Schéma odměřovacího zařízení je na obr. 72. Útek se stahuje z cívky 1, je veden vodičem 2, prochází brzdičkou 3, rozváděcím vodičem 4 a pod přítlačným kolečkem 5. Dalším vodičem 6 se útek přivádí k ozubu 9 odměřovacího kotouče 7. Dále prochází vodičem 11, mezi přidržovacím zařízením 12 a 13 a je naveden do trysky 14, do níž se trubkou 15 přivádí prohozní voda.

Základem odměřovacího zařízení je odměřovací kotouč 7, který má na povrchu spirálovou drážku 8 a ozub 9. Vedle odměřovacího kotouče 7 je umístěn snímací kotouč 10. Oba kotouče jsou na samostatných hřídelích a otáčejí se ve stejném směru. Snímací kotouč má vyšší otáčky a v průběhu odměřování útku předběhne odměřovací kotouč o 1 otáčku.

Na začátku odměřování je útek veden rozváděcím vodičem 4 mimo přítlačné kolečko 5. Přidržovací zařízení 12 a 13 drží pevně útek, aby se nevytáhl z trysky. Útek je v klidu až do okamžiku, kdy je zachycen ozubem 9, který jej začne navíjet do spirálové drážky 8 na obvodu odměřovacího kotouče. Přitom je útek stahován z křížové cívky a navíjen obvodovou rychlostí odměřovacího kotouče. V průběhu navíjení je zaveden pod přítlačné kolečko.

Jakmile snímací kotouč 10, který má vyšší otáčky, svou přední hranou dostihne útek zachycený ozubem 9, začne jej stahovat přes ozub. Začátek prohozu je dán okamžikem, kdy přední hrana snímacího kotouče překryje konec ozubu 9. V tom okamžiku přidržovací smyčka 13 útek uvolní, prohozní čerpadlo vytlačí do trysky potřebnou dávku vody a útek se prohodí prošlupem. Při prohozu se útek stahuje z odměřovacího kotouče ve směru jeho osy.

Protože rychlost odebírání útku z odměřovacího kotouče je větší než rychlost navíjení, dojde k odebrání všech návinů ještě před zanesením celé délky útku. Chybějící část útku - asi 1/3 z celkové délky - dodá odměřovací zařízení v průběhu prohozu. Tímto tzv. doměřováním útku se útek v konečné fázi prohozu zvolna přibrzdí, čímž se předchází jeho podélnému rozkmitání, které by mělo za následek tvoření útkových smyček.

Po dobu prohozu je ozub 9 odměřovacího kotouče přikryt částí obvodu snímacího kotouče 10. Jakmile je prohoz ukončen, rozváděcí vodič 4 přesune útek stranou mimo kolečko 5, smyčka 13 útek opět sevře a následuje další cyklus odměřování. Odměřovací zařízení je chráněno krytem, v němž je štěrbina pro navedení útku.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.1.1.5.2. Prohozní čerpadlo

Vodní paprsek, kterým je útek zanášen do prošlupu, je vytvářen tryskou, do níž se pod tlakem přivádí prohozní voda. Pro každý prohoz se musí do trysky přivést určité množství vody. Potřebný tlak vytváří pístové čerpadlo.

Prohozní voda je v nádrži mimo tkalcovnu a k jednotlivým stavům se přivádí potrubním rozvodem v tkalcovně.

OBRÁZEK 73

Na stavu voda z přívodu 1 (obr. 73a) přichází do filtru 2, odkud je nasávána pístem 3 do válce čerpadla 4. Při každé otáčce stroje se píst posune nejprve dolu, čímž nasaje kapalinu do válce 4 a při pohybu nahoru ji vytlačí přes zpětný ventil 5 a škrtící ventil 6 do potrubí 7, které ji přivede do trysky 8.

Pohyb pístu řídí prohozní vačka 9, a to působením na kladku páky 10 (obr. 73b). Tato páka je upevněna na čepu 11, společně s pákou 12 (obr. 73a), která ovládá píst 3. Vačka působí na páku 10 svou vnitřní plochou a píst pouze stahuje. Zdvih pístu vyvozuje tlačná pružina 13.

K ovládání čerpadla za klidu stroje slouží nožní páka 16. Jejím sešlápnutím ocelové lanko 15 zatáhne za táhlo 14 a jeho hlavice stáhne píst 3 dolů proti pružině 13. Uvolněním nožní páky stlačená pružina píst zvedne a dojde k prohozu.

Prohozní vačka je uložena v prohozní skříni po levé straně stavu. Je spojena s ozubeným kolem 17, které je upevněno na hřídeli levé kliky pro pohon bidla. Kolem 17 a pomocí dalších převodů je poháněno odměřovací zařízení.

Množství prohozní vody je dáno velikostí zdvihu pístu 3. Pohyb pístu směrem do výtlaku určuje poloha hlavice táhla 14, kterou lze seřídit regulační maticí 18. Nastavenou hodnotu můžeme sledovat na stupnici 19. Podle typu a pracovní šířky stroje se spotřeba vody rovná 0,5 až 2,5 cm3 na jeden prohoz. Tlak vody závisí na průměru čerpadla a na síle prohozní pružiny 13. Účinek pružiny se seřizuje maticí 20.

U novějšího provedení prohozního čerpadla je vodní filtr umístěn soustředně okolo prohozního čerpadla.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.1.1.5.3. Tryska

Tryska slouží k vytvoření vodního paprsku z tlakové vody dodávané prohozním čerpadlem. Trysky na strojích řady U mohou být dvojího druhu: otevřené nebo uzavřené.

OBRÁZEK 74

Schéma otevřené trysky je na obr. 74. Tlaková voda od prohozního čerpadla je otvorem 1 přiváděna do dutiny usměrňovače 2, který je nalisován v tělese trysky 3. S tělesem trysky je třemi šrouby spojena jehla trysky 4, v níž je naveden útek 5. Voda prochází dále otvorem mezi jehlou trysky a uzavírací vložkou 6, která je pevně spojena s talířkem 7. Velikost průtočného průřezu, a tím i vlastnosti vodního paprsku se regulují šroubem 8. Nastavenou polohu uzavírací vložky 6 zajišťuje pryžový kroužek 9. Průtočný otvor v trysce je stále otevřen.

Uzavřená tryska je konstruována tak, že průtočný otvor v trysce je po každém prohozu uzavřen uzavírací vložkou. Otevírá se teprve přetlakem vody v trysce.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.1.1.6. Příraz útku
OBRÁZEK 75

Bidlo se skládá z nosníku 1 (obr. 75a), ke kterému je pomocí příložky 2 připevněn paprsek 3. Nosník bidla je spojen s mečíky 4 uloženými na ose bidla 5. Výkyvný pohyb bidla vychází od čtyřčlenného mechanismu (obr. 75b), který se skládá z klikových čepů 6, dvou ojnic 7 a ramen 8 připevněných po obou stranách stavu k ose bidla 5. Klikové čepy 6 jsou na kruhových kotoučích, jejichž krátké hřídele 9 jsou uloženy v postranicích stroje.

Konstrukce přírazového mechanismu umožňuje zvětšit výkyv bidla, a tím zvětšit i délku předního prošlupu (doporučuje se při tkaní s větším počtem listů). Přemístí-li se čep ojnice 7 na ramenu 8 z polohy A do polohy B, bude výkyv bidla větší.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.1.1.7. Ostatní části stavu

Stav je poháněn elektromotorem přes elektromagnetickou spojku, která umožňuje spouštění a zastavování stavu elektrickými tlačítky. Příčinu zastavení stavu ukazuje světelná signalizace. Osnovní zarážka je lamelová elektrická. Útková zarážka je na doletové straně a je jehlová mechanicko-elektrická. Stav je vybaven počitadlem prohozu a počitadlem metrů utkané tkaniny.

Odkaz na začátek stránky TOP
Odkaz na začátek stránky TOP
2.2. Tryskové stavy pneumatické

Jsou to tkací stroje se zanášením útku tryskou pomocí proudu stlačeného vzduchu. Používají se v průmyslu bavlnářském k výrobě tkanin ze staplových přízí bavlněných, střížových a směsových a v průmyslu hedvábnickém k výrobě tkanin z viskózového a acetátového hedvábí, syntetických materiálu a také k výrobě tkanin ze skleněných nití.

Československé vzduchové tryskové stroje řady P byly vyráběny v šířkách 105 až 165 cm. Zlepšená řada těchto strojů má označení Z, hedvábnické provedení se označuje A (např. P 125 ZA-8), bavlnářské provedení B, stroje pro tkaní skleněného hedvábí S a pro tkání polyolefinových pásků P, např. P 125 ZP-8). Číslice 8 značí vybavení stroje osmivazným vačkovým prošlupním zařízením. Na obr. 76 je pohled na vzduchový tryskový stroj.

OBRÁZEK 76

Od noku 1981 byla vyráběna nová varianta strojů, která je označena PN. Stavy jsou vyráběny v šířkách 110 až 170 cm. Od roku 1984 byly vyráběny stavy v provedení F, kde tradiční komfuzor je nahrazen tvarovaným paprskem s přifukovacími tryskami. Novou generaci čs. vzduchových tryskových stavů představuje stroj Jettis 190 B. vyráběný od roku 1981.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1. Tryskový tkací stav vzduchový řady P

2.2.1.1. Uspořádání stavu

Celkové uspořádání vzduchových tkacích stavů řady P je podobné stavům vodním. Tkací novina je skloněna pod úhlem 36° a tkanina se navinuje na zbožový vál vzadu pod osnovním válem. Schéma uspořádání stroje je na obr. 77.

OBRÁZEK 77

Osnova se vede z válu 1 přes svůrku 2 do tkací roviny, kde prochází lamelami osnovní zarážky 3, listovým brdem 1 a paprskem na bidle 6. Tkanina se odvádí přes podpěrnou lištu 7 upevněnou na prsníku 8. Dále je vedena kolem dřevěné lišty 9, která ji částečně rozpíná, a odtahuje se tažným válcem 10, k němuž je přitlačována dvěma válci 11. Vodicím válcem 12 se tkanina přivádí k napínacímu zařízení 13 a navíjí se na zbožový vál 14. Na obrázku je též znázorněn šestičlenný kloubový mechanismus pro pohon bidla.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.2. Popouštění osnovy

K napínání a popouštění osnovy se používá čelisťová brzda (označovaná též jako osnovní regulátor), která udržuje konstantní napětí osnovy i při zmenšujícím se průměru osnovního válu. Schéma brzdy je na obr. 78.

OBRÁZEK 78

Osnovní vál 1 je ozubeným soukolím 2 až 7 spojen se setrvačníkem 8, který je zabržděn čelistí 9. Potřebný účinek brzdy je vyvozen pružinou 10. Zvýší-li se při tkaní tah osnovy, svůrka 11 poklesne a dolní rameno svůrkové páky 12 odlehčí brzdovou čelist. Ta uvolní setrvačník a osnovní vál se může tahem osnovy natočit. Tah osnovy se seřizuje pružinou 13.

Osnovní svůrka je v ložiskách svůrkových pák 12 uložena výkyvně. Při tkaní nuceně vykyvuje, a tím vyrovnává tah osnovních nití při otevírání a zavírání prošlupu. Nucený výkyv svůrky je způsobem pákovým mechanismem od bidla.

Nové vzduchové stroje řady F byly vybaveny elektrickým regulátorem typu Stromag s elektronicky řízeným popouštěním osnovy.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.3. Zbožový regulátor

Zbožový regulátor je pozitivní, přerušovaně pracující, s regulací dostavy útku bez výměnných kol. Je založen na vícezápadkovém principu (obr. 79).

OBRÁZEK 79

Regulátor je uložen ve skříni levé postranice stavu. Pohání se excentrem 2 na hlavním hřídeli stroje 1. Pohyb se přenáší ojnicí 3, pákou 4 a táhlem 5 na západkový věnec 6 a západkami 7 na rohatku 8. Šnekovým převodem 9 a 10 se otáčí tažný válec 11. Dostava útku se seřizuje změnou výstřednosti e excentru 2. Požadovanou hodnotu lze odečíst na číselné stupnici. Ruční kolo pro seřizování dostavy útku je umístěno po levé straně stavu. Vpředu se nachází ruční kolo pro ovládání regulátoru.

Zbožový vál je uložen vzadu pod osnovním válem a pohání se řetězovým převodem od tažného válce. V převodu je pružná třecí spojka, která zajišťuje konstantní tah tkaniny.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.4. Prošlupní ústrojí

Prošlupním ustrojím je zařízení s drážkovými vačkami, které pracuje na podobném principu jako na tryskových strojích vodních. Lze tkát všechny základní vazby a vazby odvozené do osmi listů a osmi útků ve střídě, u manšestrů až do devíti útků ve střídě vazby.

Prošlupní ústrojí je vybaveno pneumatickým zařízením pro vracení listů, které umožňuje hledání volného útku a párání tkaniny.

Kraje tkaniny se dříve zpevňovaly tříniťovou perlinkou, která se tvořila překlápěcím zařízením. Dnes se kraje zpevňují dvouniťovou perlinkovou vazbou pomocí rotačních zařízení.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.5. Prohozní ústrojí

Prohozní ústrojí vzduchových tryskových tkacích stavů se skládá z:
- odměřovacího zařízení
- Vzduchového rozvodu s tryskou

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.6. Odměřovací zařízení

Na starších typech vzduchových stavů se používá rotační odměřovací zařízení s přerušovaným odtahováním útku z předlohové cívky, které pracuje podobně jako na tryskových strojích vodních. V současné době se používá rotační odměřovač s kontinuálním odtahováním útku z předlohové cívky. Jeho výhodou je menší odtahovací rychlost. Tím se zmenší i namáhání útku a usnadní se zanášení útku z jiných tvarů cívek.

Princip kontinuálního odměřovacího zařízení (obr. 80). Útek je veden z křížové cívky pod přítlačné kolečko 1, prochází rozváděcím vodičem 2 a otvorem v krytu 3 přichází do mezery mezi odměřovacím kotoučem 7 a čelním krytem 4. Dalším vodičem 5 je útek přiváděn do trysky 6. Základem odměřovacího zařízení je odměřovací kotouč 7 a ozubený věnec 8. Kotouč i věnec se otáčejí stejnou rychlostí a stejným směrem. Jsou poháněny řemenovým variátorem, tj. řemenem 9 a řemenicemi 10 a 11. Ozubený věnec 8 je axiálně posuvný. Ovládá se vačkou 13 a pákou 14.

OBRÁZEK 80

Po zanesení útku začíná odměřování příze pro další prohoz. Začátek odměřování určí vačka 13 tím, že vysune pomocí páky 14 ozubený věnec 8 směrem k čelnímu krytu 4. Tím dojde k zachycení útku a jeho navíjení na povrch odměřovacího kotouče 7. Přitom je útek po povrchu kotouče rozváděn vodičem 2.

V okamžiku prohozu zasune vačka 13 ozubený věnec 8 za čelní hranu odměřovacího kotouče 7. Tím se útek uvolní a proudem vzduchu je z trysky zanesen do prošlupu. Při prohozu je útek stahován z odměřovacího kotouče a zanášen rychlostí asi 30 m/s. Po vyčerpání všech ovinů příze z odměřovacího kotouče poklesne rychlost útku na rychlost, jíž přítlačné kolečko odebírá útek z předlohové cívky, tj. asi na 12 m/s.

Délku odměřovaného útku lze plynule měnit podle šířky tkaniny změnou rychlosti otáčení odměřovacího kotouče, což se provádí variátorem. Jeho dolní řemenice 10 je přestavitelná. Přiblížení nebo oddálení přestavitelné části řemenice lze provést otáčením ručního kola 12. Horní řemenice 11 je odpružená a samočinně kompenzuje změnu průměru dolní řemenice.

Pohled na odměřovací zařízení je na obr. 81.

OBRÁZEK 81

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.7. Prohoz útku

Útek je prohazován do prošlupu proudem vzduchu vycházejícího z trysky 1 (obr. 82) a usměrňovaného lamelovým kanálem - konfuzorem 2. Konec útku je po průletu konfuzorem zachycen a napnut sáním vzduchu v odsávací trubce 3, která je napojena na ventilátor. Po zatkání je přečnívající konec útku u tkaniny odstřižen.

OBRÁZEK 82

K provozu vzduchových tryskových strojů je zapotřebí stlačeného vzduchu. Vzduch se stlačuje v kompresorech mimo tkalcovnu a ke tkacím strojům se rozvádí ocelovými trubkami. Napojení na vzduchový rozvod tkacího stroje je uskutečněno pryžovou hadicí u redukčního ventilu. Tlak vzduchu na přívodu ke stavu má být 0,5 až 0,7 MPa. Tlak potřebný k prohozu útku se seřizuje přímo na stavu.

Rozvod vzduchu vzduchového tryskového stroje zajišťuje přívod vzduchu do trysky v potřebném množství, požadovaném tlaku a v určitém okamžiku. V podstatě jde o to, aby se pravidelně v rytmu tkaní otevíral a uzavíral přívod vzduchu do trysky.

OBRÁZEK 83

Tlakový vzduch prochází na stavu nejprve redukčním ventilem 1 (obr. 83), kterým se nastavuje potřebný tlak vzduchu pro tkaní, tj. 0,35 až 0,40 MPa. Od redukčního ventilu je vzduch veden k vyrovnávacímu větrníku 2, přepouštěcímu ventilu 3 a nožnímu ventilu 4. Vyrovnávací větrník 2 (tvoří jej rozpěrná trubka stroje) vyrovnává kolísání tlaku vzduchu ve vzduchovém rozvodu. Přepouštěcí ventil 3 je ovládán spouštěcí pákou 5 tak, že při zapnutém stroji (poloha 1) je otevřený a přepouští vzduch k pomocnému zásobníku 6 a ke trysce 7. Při zastavení stroje (poloha 0) je ventil uzavřen. Pomocný zásobník vzduchu 6 zabezpečuje svou zásobou vzduchu potřebné množství vzduchu při vypnutí stroje během prohozu.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.8. Tryska

Tryska se skládá z tělesa trysky 7, v němž je umístěn ventil 8 a vlastní tryska 9. Tryska je spojena s tělesem trysky maticí 10. Ventil 8 v tělese trysky dávkuje tlakový vzduch do trysky pro jednotlivé prohozy. Jeho kuželka je ovládána pákou 11 a vačkou 12 na hlavním hřídeli stroje.

Pro navádění útku do trysky slouží tlakový vzduch přiváděný ke trysce přes nožní ventil 4, který je umístěn ve spodní části stroje. Sešlápnutím ventilu se otevře přívod vzduchu do trysky.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.9. Konfuzor

Při zanášení útku volným proudem vzduchu rychlost vzduchového proudu v otevřeném prošlupu rychle klesá, neboť vzduch uniká mezerami mezi osnovními nitěmi a zuby paprsku. Jak ukazuje diagram na obr. 84, rychlost útku je největší při výstupu z trysky a se zvětšující se vzdáleností prudce klesá. Při použití volného vzduchového proudu lze útek zanášet jen na malou vzdálenost např. u prvního čs. vzduchového tryskového tkacího stroje P 45 to bylo pouze 45 cm.

K snížení rozptylu vzduchu a zajištění rychlosti vzduchového proudu zanášejícího útek byla zkonstruována různá zařízení:
- speciálně tvarovaný paprsek se soustavou pomocných trysek v šířce tkaniny.
- pomocný lamelový kanál otevřený k paprsku.
- zakrytí prošlupu dvěma deskami upevněnými na bidle.
- lamelový kanál - kunfuzor, který se používal na čs. vzduchových tryskových strojích řady P a PN.
- lamelový kanál - konfuzor, s přifukovacími lamelami.

Konfuzor se skládá z velkého počtu lamel uložených hustě vedle sebe na bidle. Při odklonu bidla vnikají lamely do prošlupu (obr. 85), při přírazu se sklánějí pod tkaninu, aby nebránily přírazu útku. Aby se mohl útek z lamel při přírazu vysunout, mají lamely v horní části vyvlékací štěrbinu. Otvory v lamelách se ve směru prohozu kuželovitě zužují (obr. 82), čímž se udržuje soustředěný proud vzduchu i na větší vzdálenost. Konfuzor umožňuje zanášet útek na vzdálenost 105 až 170 cm. Aby vzduch neunikal z vyvlékací štěrbiny, používají se též lamely s otvorem uzavíratelným pružným jazýčkem.

OBRÁZEK 85

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.10. Příraz útku

Útek se přiráží paprskem 10 uloženým společně s konfuzorem 11 na nosníku bidla 9 (obr. 86). Bidlo je poháněno šestičlenným kloubovým mechanismem s klidovou polohou v zadní úvrati po dobu otáčení hlavního hřídele stavu o úhel 123°. Pohyb vychází od excentru 2 na hlavním hřídeli 1 ve skříni levé postranice stavu. Ojnicí 3 a klikou 4 se pohyb přenáší na výkyvnou trubku 5 a z ní dvěma rameny 6 a ojnicemi 7 na mečíky bidla 8. Mechanismus je znázorněn v přírazní poloze.

OBRÁZEK 86 Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.11. Odsávání prachu

Vzduchové tryskové stavy musí být vybaveny zařízením k odsávání prachu, což je nutné jak z důvodů technologických, tak hygienických. Odsávací zařízení může být centrální nebo individuální. Zařízení je nutné v bavlnářských tkalcovnách a při setkávání některých druhů skleněných nití.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.11.1. Centrální odsávání prachu

Centrální odsávání prachu je uspořádáno tak, že na stavu jsou umístěny dva lapače prachu napojené ohebnými hadicemi na centrální odsávací potrubí tkalcovny. Jeden lapač prachu je umístěn nad paprskem a slouží zároveň jako podpěra tkacích listů. Druhý lapač prachu tvoří kryt prsníku. Centrální odsávání prachu je nákladnější a je nutné řešit je v rámci celé klimatizace tkalcovny.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.11.2. Individuální odsávání prachu

Individuální odsávání prachu je řešeno podobně, avšak lapače prachu jsou napojeny na zvláštní ventilátor poháněný samostatným elektromotorem na stavu. Odsávaný prach je zachycován postupující utkanou tkaninou, která působí jako filtr.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.2.1.12. Ostatní části stavu

Stroj je poháněn elektromotorem, jehož otáčivý pohyb se přenáší přes třecí spojku na hlavní hřídel stavu, který se nachází v levé skříni stavu. Od hlavního hřídele je odvozen náhon bidla, zbožového regulátoru, odměřovacího zařízení a prošlupního zařízení. Stroj se uvádí do chodu spouštěcí pákou na levé straně stavu. Na širších stavech je ovládací páka i na pravé straně stavu.

Osnovní zarážka je lamelová, elektrická. Útková zarážka je na doletové straně a pracuje na fotoelektrickém principu (typ Elop). Čidlo útkové zarážky (tj. fototranzistor a infrazářič) je umístěno v kontrolní lamele konfuzoru.

Stroj je vybaven počitadlem prohozů a metrů utkané tkaniny. Příčinu zastavení stavu vyjadřuje světelná signalizace. Stroj může být napojen na zařízení pro hromadný sběr dat.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.3. Tryskové tkací stavy se středovým zanášením útku

V ČSSR byly zkonstruovány nové typy tryskových tkacích stavů, na kterých je útek zanášen ze středu stroje na obě strany. Na strojích se tkají vedle sebe dvě samostatné tkaniny. Uprostřed mezi nimi jsou dvě trysky 1 a 2 (obr. 89), do nichž je zaveden útek ze dvou křížových cívek 3. Každý z útků se odměřuje samostatným rotačním odměřovacím zařízením 4. Útky se prohazují do obou tkanin současně a zanesený útek se přiráží paprskem 5 ke tkanině 6. Stroje jsou dvojího druhu:
- Hydraulické - označované OK-HS
- Hydraulické - označované OK-HS

OBRÁZEK 89

Trysky mohou být uloženy nehybně nebo otočně. V případě otočného uložení se trysky mohou otáčet o 180°, čímž je dána možnost tkát dvoubarevné vzory.

Paprsková šířka stavů se rovná 2 x 130, 2 x 150, 2 x 170 a 2 x 190 cm. Frekvence otáčení vodních stavů dosahovala 400 - 650 ot/min, u vzduchových až 550 ot/min. Podle druhu materiálu a paprskové šířky představuje výkon vodních stavů v metrech útku 1 240 až 2 015 m/min a vzduchových stavů až 1 530 m /min.

Odkaz na začátek stránky TOP
2.4. Zhodnocení tryskových tkacích stavů a jejich další vývoj

V roce 1976 bylo ve světě v provozu celkem 79 000 tryskových stavů (34 000 hydraulických, 45 000 pneumatických), z toho více než polovina z nich byla vyrobena v ČSSR. Hlavní předností tryskových stavů oproti stavům jiných systémů je velký výkon, malá zastavěná plocha a podstatně menší hlučnost.

Použití tryskových stavů hydraulických je omezeno druhem zpracovávaného materiálu; jsou výhodné především pro syntetické materiály. Na mezinárodní výstavě ITMA 75 v Miláně předvedla firma Nissan (Japonsko) hydraulický tryskový stav, který při šířce 130 cm pracoval rychlostí 1000 otáček za minutu, čímž dosáhla nejvyššího výkonu z jednoprošlupních tkacích stavů - 1300 m útku za minutu. Tato firma vystavovala i stavy šířky 280 cm a stav se čtyřbarevnou útkovou záměnou.

Československo vystavovalo na této výstavě nový hydraulický tryskový stoj typu H 130 RB, který pracoval rychlostí 950 otáček za minutu, což představovalo výkon kolem 1250 m útku za minutu (což u stavu o šířce 130 cm odpovídá 750 provozním otáčkám za minutu). Naší novinkou byl i stav H 175 UM s mísící záměnou : 1.

Tryskové stavy pneumatické mají z hlediska materiálu širší uplatnění než stavy hydraulické. Jelikož používají k zanášení útku vzduch, který má mnohem menší hmotnost než např. skřipec nebo voda, mají předpoklady dosáhnout větších výkonů než stavy skřipcové a hydraulické.

Hlavní nevýhodou tryskových stavů je to, že je třeba vytvořit před prohozem přesnou zásobu útku a dále že vlastní let útku prošlupem je obtížně kontrolovatelný. Obtížná kontrola útku při prohozu může mít v některých případech za následek horší kvalitu tkaniny.